To

Ty, zrozený z lůna hvězdných bestií,
balónků svatozář máš nad hlavou.
Maine ztracený a jen pár krys z kanálů
vyhání do noci jeho smích

Kdo si nevěří ten To uvidí
v různých podobách strach šíří.

Já vidím právě smrt rozesmátou, 
chodí po špičkách kolem nás. 
Síla zlá saje z těl, co klaun jí dává,
kdo jí zlatou kulkou zastaví.

Ty odporný, lákáš nás do manéží,
z kanálů slyším pochod smrti hrát.
Maine zděšený smíchem klauna v ulicích,
kdo zbaví navěky tě prokletí?

Kdo si nevěří ten To uvidí
v různých podobách strach šíří.

Já vidím právě smrt rozesmátou, 
chodí po špičkách kolem nás. 
Síla zlá saje z těl, co klaun jí dává,
kdo jí zlatou kulkou zastaví.

Kdo si nevěří ten To uvidí
v různých podobách strach šíří.

Já vidím právě smrt rozesmátou, 
chodí po špičkách kolem nás. 
Síla zlá saje z těl, co klaun jí dává,
kdo jí zlatou kulkou zastaví.

Přijď a zabij co v podzemí hraje a zraje
To se budí a sílu z nás saje, tak zabij!
Tak zabij!

Já vidím právě smrt rozesmátou, 
chodí po špičkách kolem nás. 
Síla zlá saje z těl, co klaun jí dává,
kdo jí zlatou kulkou zastaví. 

Já vidím právě smrt rozesmátou, 
chodí po špičkách kolem nás. 
Síla zlá saje z těl, co klaun jí dává,
kdo jí zlatou kulkou zastaví.

Náhradní svět

Neposlouchá rádio a nečte ani tisk,
auto mu nic neříká, kaviár nechce jíst.
Kope šutry před sebou anebo šlape sníh,
s otřískanou kytarou se toulá po lesích.

Neposlouchá rádio, je volný jako pták,
v očích lidí spodina, zloděj a bufeťák.

Starej bágl na zádech – made by samotář,
vlasy česá větru dech a déšť mu myje tvář.

Obě boty děravý, nejsou západní,
ten náš svět ho nebaví, má svůj náhradní.
Svět náhradní.

Netrápí se starostí co jíst a kde spát,
u něj lidský dravosti nemusíš se bát.
Kousek touhy po svobodě se skrývá v každým z nás,
většina však nemá sílu věcí se kolem vzdát.

Neposlouchá rádio a proč by taky měl,
co je mu po problémech, na který zapomněl.

Neposlouchá rádio, je volný jako pták,
v očích lidí spodina, zloděj a bufeťák.

Neposlouchá rádio a proč by taky měl,
co je mu po problémech, na který zapomněl.
Svět náhradní.
Svět náhradní.

Rozbijte to vězení

Svět je vězením, kde každý z nás je mukl i dráb
Každej, kdo chce výš se propadá dál a zabředává

Jsme jako drátem svázaní
Jsem bič, co se sám pohání

Rozbijte to vězení, rozbijte to vězení

Nebaví mě spát, když mám ráno vstát a do práce jít
Když si musím lhát, že se mi chce tak debilně žít

Jak být svobodná a nevinná
když nesmím dělat co chci já

Jsme jako drátem svázaní
Jsem bič, co se sám pohání

Rozbijte to vězení, rozbijte to vězení

Země biče nebo gangsterů

Zametlo se s rudým drakem, šátky už se nenosí.
Na čele teď s modrým ptákem naše vlast se honosí.

Jak tak koukám kolem sebe, tak nás zase stírají.
Jejich pták má volný nebe a nám křídla stříhají.

Mám chuť dát mu jednu ránu, ať se probudí,
ať vypadne z rámu s nosem vzhůru.
Mám chuť dát mu jednu ránu, ať se probudí,
ať vypadne z rámu, kam se nehodí – divnej pták.

Ať jsou hvězdy nebo ptáci, ať je kdo chce na koni,
sliby časem svůj lesk ztrácí, většinou se nehodí.
Země biče nebo gangsterů to je naše prokletí,
nahrabou si dokud to jde a potom se vytratí.

Mám chuť dát mu jednu ránu, ať se probudí,
ať vypadne z rámu s nosem vzhůru.
Mám chuť dát mu jednu ránu, ať se probudí,
ať vypadne z rámu, kam se nehodí – divnej pták.

Na západní frontě klid

Široký prázdno tluče do očí, blíží se zteč,
nával strachu mozek ubíjí, v rukou je křeč,
smrt s rejčem zákop obchází, los vybírá,
můžu jen doufat, že si ho nevytáhnu já.

Nevíme, proč máme v rukou zbraň,
nechápem nic.
Co je nám po tom, že tam nahoře
chtějí mít víc.

Jsem jako stroj, když se k útoku vrhám,
mou hlaveň žhaví rychlost střel.
Jediné, co mě žene vpřed, je touha přežít,
ta nutí, abych zabíjel
nevinné!

Ti proti nám se krčí, jako my mají strach,
tuší, že později či dřív jim dojde dech.
Až budem proti sobě tváří v tvář – hrdinové,
bez váhání vrazím bajonet do hrudi tvé.

Nevíme, proč máme v rukou zbraň,
nechápem nic.
Co je nám po tom, že tam nahoře
chtějí mít víc.

Ženem se vpřed pro svůj díl žhavýho kovu
přes zbytky rozstřílených těl.
Vítr se modlí na kříži hromadných hrobů
kamarádů a nepřátel.

Jsem jako stroj, když se k útoku vrhám,
mou hlaveň žhaví rychlost střel.
Jediné, co mě žene vpřed, je touha přežít,
ta nutí, abych zabíjel
nevinné!

Ženem se vpřed pro svůj díl žhavýho kovu
přes zbytky rozstřílených těl.
Vítr se modlí na kříži hromadných hrobů
kamarádů a nepřátel.

Kráv'n'roll

Nám se nemůže stát, že nebudem mít co do huby dát
a následný hlad, že na kolena nesrazí stádo nám

Jdem se siláží cpát, granule maj říz a voda má spád
a na pastvinách si po obědě můžeme krásně spát.

Černý krávy jdou, hrajou rock´n´roll
jak to ráno spustí, stáj je na nohou
a snad jen koním moc to nevoní
vatu cpou do uší, kopytama buší

Oči nebolí bedna s cibulí
jako v tranzu zdupem záhon se zelím
sólo nám bejk Rajec na kytaru hraje
tóny neztrácí a dav burácí s ním.

Nám se nemůže stát, že nebudem mít co do huby dát
a následný hlad, že na kolena nesrazí stádo nám
jdem se siláží cpát granule maj říz a voda má spád
a na pastvinách si po obědě můžeme krásně spát.

Koně, jak můžou, ruší tuhle show
na housličky fidlaj, nás však nepřeřvou
energii dává jedna statná kráva
tyčí o chvost liščí, sotva ráno vstává

I hnůj na vidlích, co s náma bydlí
ruce vzhůru zvedá, prudce hlavou mydlí
sólo nám bejk Rajec na kytaru hraje
tóny neztrácí a dav burácí s ním.

Nám se nemůže stát, že nebudem mít co do huby dát
a následný hlad, že na kolena nesrazí stádo nám

Jdem se siláží cpát, granule maj říz a voda má spád
a na pastvinách si po obědě můžeme krásně spát.

Když stádo v kravíně spouští svůj rej
sjede se ocůnem každá kráva
do bicích bouchej, na kytaru hrej
když v každém kotci se žvejká tráva

A taky vůl, co čumí jak vůl
se díky tomu zkouší s erekcí prát
do očí pepř a na jazyk sůl budeme hrát.