Soumrak bohů
Další soumrak páchne dýmem
Nářek střídá křik vran
Nájezdníci, víra, kříže
Místo spásy krev z ran
Vzývám, bozi, vás - vzývám sílu z oblaků
Jste poslední, kdo zbývá
Vzývám, bozi, vás - zmírá váš lid v útlaku
Proč Perun svůj hrom skrývá?
Perun spálí zem
Perun spálí zem
Perun spálí zem plamenem války
Další soumrak páchne dýmem
Svítáním víří prach
Vítr zpívá píseň stínům
Žádný soucit a strach
Sám, sám, odepsán
Sám, sám, burcuju svůj hněv
Mé srdce je jak kámen
Nám, nám sraženým
Nám, nám pomůže jen krev
Jen pálení a války
Přišli jste nám dát světlo,
Na místo toho zabíjíte ženy, zabíjíte děti,
Vypalujete domy, kradete naše území.
Tak nečekejte, že vás budu milovat.
Ať Perun spálí zem plamenem!
Vyhoření
Život prožíváš sám v úprku
Stále termín máš – nůž na krku
Páteř láme čas, tvý problémy násobí
Zatím sílu máš nést oběti
Prázdnou dlaní dech ti proletí
Sám sobě si lžeš, že v kruhu se zastavíš
V krátkou chvíli k boji schází síly
Svými křídly týdny rozmetou
Tíží můry, schvátí půlnoc stvůry
Pohltí tvou touhu žít – vyhořelá poušť
Zuby zatínáš – ty bláhový
Náruč ušlých dnů ti odpoví
Zářezů je víc než mysl si připustí
Pouhý příslib zbohatnutí nedával ti spát
Nejsi sám, kdo se ptá tak proč já zůstal sám
čas tě nebrání
V krátkou chvíli k boji schází síly
Svými křídly týdny rozmetou
Tíží můry, schvátí půlnoc stvůry
Pohltí tvou touhu žít – vyhořelá poušť
Procitnutí nepřichází, není to hrůzný sen
Prokletá
Trám lynčů plápolá
Žár líbá moji tvář
Záští, křivdou spoutaná
Stoupám s cejchem „posedlá“
Oči pálí, bolest neskrývám
Bloudím, hledám, křičím, proklínám
Bát, budou se bát!
Hřích stíny promíchá
Hřích, hrůzou nedýchám
Vírou dávno pohnutou
V kápích vraždí temnotou
Dlaně pálí, bolest neskrývám
Blouzním, padám, křičím, umírám
Bát, budou se bát!
Strach se ztrácí a šílenství utichá
Dým si tančí nade mnou
Zlověstný prokletí myslí proniká
Na rozloučenou
Tělo pálí, bolest neskrývám
Hořím, padám, křičím, proklínám
Bát, budou se bát!
Váhy soudí nás, boha proklínám
Běsním na kolenou
Světlo zhasíná, pouta přetíná
Temný síly má
Soudný den
Vykoupení krví
Zpod komží beránků zívá vlčí chřtán
Sasů, co hlídají svůj důl stříbrný
Daň smíru cizákům splácí Čechů pán
Ve stínu říše vládnoucí, zmámený
Dál voli táhnou mír, říšský král
Skýtá štít přisluhovačům
S prázdnou ať táhnou zpět
Prolij bratrovu krev!
Pálí v rukách můj meč
Prolij bratrovu krev!
Vínem posílím vztek
Prolij bratrovu krev!
Váhám, můj hlas se ptá vás všech
Svit loučí roztančí stíny na stěnách
Děsivý přízrak dalších dnů útočí
Noc končí smrt kráčí bratrům ve stopách
Jen Václavův skon zbaví nás područí
Poločas rozkladu
Čípak je to tvář co upadla na polštář
Oko s uchem letí vzduchem sbírám obočí
Schází jeden prst kampak jsem ho asi mrsk
Když po ránu nejsem celej to mě vytočí!
Neposkočím
Jak se tak rozkládám vypad mi nýtek pod bradou
Tančit už nezvládám, jen s námahou moje nohy jdou
Podpisy nedávám, bez prstů můžu těžko psát
A každou součástkou mám děti, mám vás moc rád
Henryho mám rád, vždy dá mojí tváři řád
Vedle nosů na podnosu leží šroubovák
Sedmnáctka klíč vadný slech je rázem pryč
Pak na fréze po syntéze nový ucho zmák
A hned ho tam flák
Jak se tak rozkládám vypad mi nýtek pod bradou
Tančit už nezvládám jen s námahou moje nohy jdou
Podpisy nedávám bez prstů můžu těžko psát
Každej plast na vašem těle může sice zářit skvěle věnujte však čas mé radě, lidi, držte pohromadě!
Mám vás děti moc rád
Držte pohromadě
V křoví za ohradou
Moje nohy jdou
Mám vás děti moc rád
Večer na zahradě
Budem spolu si hrát
Mám vás moc rád
Posedlost
Čas se láme k šeru věků, probouzí se hrad.
Smečku vlků vůně krve táhne do Karpat.
Hlady trpí kníže, dech rozvalin
Probuzeným vlkodlakům míchá blín.
Vidím víc, vidím víc, než se zdá
Pronikám lidem do mozků – krev není IN
Na oltář šílenství pokládám
Křídla vran větrem roznesou svobody stín
Továrnou na strach a mamon doživotně jat
Do kamene tesá jména usměvavý kat
V posedlosti táhne, spí Šehrezád
Tisíc nocí ponížení, nech ji spát
Pár úsměvů, pár vlídných rán
Pán úkladů v zuřivosti zmítá žhavou pákou světa!
Pár úsměvů, opona stoupá
Pán světa se klaní.
Nechte mě bejt!
Pohrdám vaším zájmem o můj svět
Jen mě nechte dejchat vzduch
Nezajímaj mě žvásty co mám mít,
Komu dát, koho znát, koho mít rád
Na každým rohu úředník
Štemplem ukazuje směr –
- do svý kapsy vlastní
Pán převleků, intrikán
Mám chuť se prát, pár kostí zlámat
Já vím dávno svý, nenechám sebou, kámo, mávat
Mám chuť se prát, pár ksichtů spláchnout
Na mý území, nedovolím ti, kámo, šlápnout
Seru vám na váš zájem o můj svět
Tak mě nechte kurva bejt
Já od vás nechci vůbec nic
Z falešných úsměvů chce se mi blejt
Za každým rohem Šalamoun
Na rozum koupenej glejt
Drahý rady dává
Král chytráků, podvodník
Zkoušej to dál, zkoušej to dál
Příživníci všech systémů
Ekokalypsa
Satan z plastu křídly máv
Smrtka zkouší novej háv
Padlý stromy ztrácej tvář
Smůla stéká na oltář
Slunce skrze stovky děr
Drtí páteř mocných ker
Slepej racek hledá skrýš
Voda stoupá výš a výš
Díky Vám, Mister Hero,
Matka dáví černej sníh
Tenhle ráj páchne sírou
Pro pár mincí stříbrných
Mrtvej song vítr zpívá
Zkáza vládne pustinám
Kolik dnů ještě zbývá
Mister Hero, díky vám?
Satan z plastu křídly máv’
Smrtka zkouší nový háv
Roucho tkaný zlatem lží
Z těžkejch mraků popel mží
Mastný oči ropnejch skvrn
Klasy ze smrtících zrn
Zbylejm troskám plenihor
Havran kráká „never more“
Vražednej vír gavotu tančí
Zbavenej všech pout
Zní hrana hran
Na každej pád
Poslední soud
Za serbskeju golu
Za sebskeju golu jadno jazorisko.
Co ga w jazorisku? Grozna paliwaka.
Ta pak kśěšo naraz cele město požrěś.
Prědna na rěd pśiźo kejžorowa źowka.
Kněžna z grodu źěšo, dobru noc dawašo.
„Dobru noc něnt mějśo wy, moj nan, moj stary“
Kejžorowe źowćo k jazoroju žěšo.
Grozna paliwaka k brjogoju plějašo.
„Och, ty swěty Juro, stoj mě ku pomocy!“
„Och, ty luba kněžna, wěriš ty do Boga?“
„Kak ga ja do Boga wěriś njedejalaj.
Bog Kněz, ten jo mocny, dokulaž jo mudry.“
„Ow, ty lube źowćo, wotpasaj se swoj pas!
Comej jen zaźernuś za to tluste šyjsko.“
Za to tluste šyjsko, za to tluste gjardlisko.
Zabili su ju, do woza ju kladli.
Njebojśo se, luźe, wona njejo žywa.
Mocny swěty Juro paliwaku zabi.