Jak zněl Krleš v úplných začátcích? Tedy v letech 1990 až 1992? Co byly vaše vzory a vysněné mety?

V roce 1990 se většina z nás vrátila z vojny do úplně jinýho světa. Byli jsme domluveni už před odchodem na vojnu, že se po návratu do civilu sejdem a na troskách několika "výběžanských" kapel založíme kapelu novou. Samozřejmě jsme byli úplný a totální samouci, ale na vojně jsme okoukali spoustu, pro nás do tý doby neznámých technik. Já jsem se dokonce během vojny přeučil hrát na kytaru z levýho gardu napravo :-) Jelikož aparatura z SKP (spojený klub pracujících) byla po revoluci rozkradená, museli jsme si nakoupit vlastní. Poprvé v životě jsme se dostali k nástrojům a aparátům, které jsme do té doby znali jen z obrázků a objevili jsme tajemství zvuků, který jsme znali z desek. Přes různá komba a Valvestaty jsme se nakonec dostali k devítistovkám (Marshall JCM 900) Milovali jsme v tý době hlavně Metallicu a náš pracovní název byl Motalika. Hráli jsme For whom the Bell tolls, Seek and Destroy, Am I Evil, Orion, ale i spousty jiných věcí od jiných kapel a naučili jsme se tím opravdu hodně. Pak jsme teprv začali skládat vlastní věci, které byly pochopitelně našimi vzory ovlivněny. Samozřejmě jsme chtěli být hodně slavní, hodně jsme cvičili a zkoušeli. Zkoušení na vesnici v tý době přinášelo spoustu přidružených činností - příprava dřeva na zimní vytápění zkušebny v garáži dědy našeho bubeníka, drobný řemeslný práce a zemědělské výpomoce :-)V první etapě naší existence se náš věhlas rozšířil na východ až za Liberec a na jihu k Děčínu - na všechny ostatní světový strany bylo Německo a hranice nabyly v tý době ještě úplně otevřený. Do našeho prvního koncertu jsme vyřešili i náš název - při velikonocích jsme při dobývání se do domů a pokojů našich kamarádek křičeli "Až řeknu Krleš, vezmem to šturmem!" V následném deliriru jsme si řekli, že by to byl super název pro kapelu, druhej den jsme si na to kupodivu i vzpoměli a přes odpor konzervativního křídla název nakonec i prosadili!

Jaká byla tehdy v Československu heavymetalová scéna?

Bohužel jsme díky našemu termínu návratu z vojny nestihli první vlnu porevolučních kapel. Taky odlehlost našeho rodnýho kraje od kulturních center sehrála svou roli. A k dovršení špatný konstelace nastal úpadek Heavy metalu. Na severu byl metal undergroud, a tak jsme se živili hraním rockových zábav. Byla to velká škola, dělali jsme to dost poctivě, snažili jsme se co nejvíc ctít originály. Jaká byla situace jinde moc nevíme, z našich souputníků v podstatě do dnešních dnů nikdo nepřežil - myslím tím kapely ze začátku devadesátých let. Na severu hráli už předrevolucí Hej-vy, Motorband, Virus a začínali Kabáti ...

Vzpomeneš si na první české heavy album, které jsi tehdy poslouchal?

No jasně - byli to Citroni a Plni energie

Simona Křtěnová do kapely nastoupila v roce 1992. Jak moc velký zlom to byl?

Bylo to vlastně východisko z nouze, zpěváky jsme pro nespolehlivost propustili, tak jsme to zkusili. Byl to krok do neznáma, zpěvačky v metalu bys tenkrát u nás spočítal na prstech jedný ruky průměrnýho truhláře. Zpočátku to nebyla žádná radikální změna, ale kvalita šla hodně nahoru. Simona byla živel a my jsme taky byli tenkrát plný energie!

V polovině 90. let byl heavy metal takřka něco sprostého. Bylo těžké se v?této době prosadit?

No to už jsem popisoval ve druhý otázce, nám hodně pomáhaly ty zábavy, ale i živelností jsme dokázali zaujmout. K metalu prostě patří energie a ne postávání na podiu a koukání do podlahy nebo na kytaru. Ale prosadit se bylo hodně těžký - nečekali jsme na žádnou pomoc z venčí, nakoupili jsme vlastní P.A. a dodávky, dokázali jsme za pár kaček objet celou republiku. Později jsme si i založili vlastní vydavatelskou firmičku. Velký firmy buď neměly zájem nebo nás natáhly...To čeho jsme dosáhli, jsme vyrobili vlastníma rukama, bez známostí a protekce.

První demo jste natočili v roce 1996. Tvé vzpomínky na něj?

Natočili jsme to u Zdeňka Šikýře v Hostivaři za čtyři dny, včetně míchačky, samozřejmě do analogu. Chtěli jsme původně natočit osm skladeb, ale na to nám nevyšly peníze. Měli jsme do tý doby minimální zkušenosti s takovýmhle natáčením - o tom, že míchačka zabere víc než půl hodiny jsme neměli ani potuchy

Dlouhohrající debut přišel až v roce 1999. Proč tak dlouho od vzniku?

Mezi roky 1996 a1998 nastaly zásadní personální změny v kapele, zůstal jsem jen já a Simona. Po natočení Stínu předtím se během roku protočilo v kapele několik muzikantů. Nakonec za bicí usedl Jirka Smělík, vrátil se Jirka Zíma a později přišel i Jirka Karpjuk. Vznikla tak, dalo by se říct, klasická sestava Krleš. Pár tejdnů po nástupu Jirky Karpjuka jsme šli do studia

Byla to pro vás důležitá nahrávka? Posunula vás dál?

Byla to naše nejzásadnější nahrávka. Nahrávali jsme jí šest dní, včetně míchačky. Byla natočená ve skvělý náladě, v absolutní pohodě a myslím, že je to z nahrávky cejtit. Spousta stop točená na první dobrou - natáčení skončilo, Jirka Karpjuk se zbalil, obul a chystal k odjezdu. Pro jistotu jsem sjížděl seznam nahraných stop a najednou jsem zjistil, že chybí sólo v Geronimu. Jirka se ani nezouval, vytáh kytaru a mezi dveřma sólo nahrál. Pak jsme mu v noci volali, že jsme omylem smazali sólo v Plamenech, na kterym si obvzlášť zakládal, ale že se nemusí bát, že jsem ho nahrál já a že to je v pohodě, že se nemusí bát. Málem sežral telefon! Nebyla to samozřejmě pravda. Do dneška se desky prodalo několik tisíc kusů. Posun byl maximální, hráli jsme rázem přes sto koncertů v roce, v následujících dvou letech jsme hráli na festech, dostali jsme se i do zahraničí a zahráli si s Gamma Ray. Pořád jsme ale byli ty burani ze severu, se slámou v botách a Krávenrolem v zádech. Nikdy jsme si nehráli na tvrďáky, žádná křeč, prostě jsme se hraním maximálně bavili

Vedle vážnějších věcí jste servírovali i kousky odlehčenější, což děláte dodnes. Proč?

No jak už jsem říkal, dělali jsme si ze všeho a všech srandu, někteří nás za to nenáviděli, tímto se jim za ty naše excesy omlouvám :-) A ty odlehčený kousky k tomu prostě patřily. Dokonce nás jedna velká firma oslovila a chtěla, abysme hráli jako Kabáti. Což jsme tenkrát odmítli, Kabát je jen jeden a nechtěli jsme prostě vykrádat originál

Hned o rok později následovalo To. Opět tě poprosím o komentář…

Byli jsme o dva roky bohatší, takže jsme si mohli dovolit delší čas nahrávání.Ve studiu nastupující digitál, spousta možností ulehčení práce, na který jsme nebyli zvyklý. Šli jsme do studia, věděli jsme, jak se bude deska jmenovat, já měl napsaný všechny texty, prostě pohoda. Jediná naše deska, kde jsme všichni uměli dopředu svoje party a věci měli nazkoušený. Kapela na vrcholu svých sil. V roce natočení TO jsme absolvovali spolu s kapelama Cruel a Salamandra společné měsíční turné, asi první tohohle typu u nás. Objeli jsme republiku od západu na východ a od severu k jihu. Všechno jsme organizovali sami, jako správnej underground.

Simona nakonec odešla, přičemž přišla Zuzana. Měla těžkou pozici?

Myslim že neměla, nastoupila do rozjetýho vlaku a ze začátku makala a snažila se. Její první koncert byl pár dnů po nástupu do kapely v Bratislavě. Trémou se sypala, ale nakonec to zvládla dobře. Do kapely zapadla dobře, bohužel později se dostavily určitý problémy...

Jak dnes hodnotíš vaše třetí album?

Změnili jsme studio i zpěvačku, natáčelo se v Liberci ve studiu Spin, pod taktovkou Honzy Rejenta a Tomáše Marka. Materiál byl hotovej a nazkoušenej, ale nastaly problémy s natáčením zpěvů. Byli jsme zvyklý, natáčet takřka všechny zpěvy na první dobrou, což se teď nedalo. Ještě větší problémy nás ale teprve čekaly u Time To Rise, kde se přidal ještě problém angličtina, takže mnoha a mnoha hodinová práce s natáčením zpěvů nakonec skončila v koši.. Od Kinga jsme se textově přesunuli k tématu pohanských Slovanů a nechyběla obvyklá legrácka Tma nad Evropou. Ale, že to bude až taková sranda, to jsme tenkrát netušili ani v nejsmělejších snech :-)

Tehdy jste plánovali i desku coverů, ale ta skončila kdesi v dějinách.. Čím to?

Chtěli jsme to udělat oficiálně, přeci jenom se naše desky prodávaly v řádech tisíců kusů a tak jsme si to nechtěli dovolit vydat jen tak na divoko... Anglický překlady našich textů jsme poslali managmentům kapel, kterých se deska týkala. Odpověděli nám jen Kiss a tuším Manowar, ostatní se vůbec neozvali. Tak jsme to nakonec radši odpískali. Když jsme si představili jak na nás vlítne Osa se svýma mafiánskejma praktikama...Kromě výše uvedených tam byly covery od kapel Metallica, AC-DC, Accept, Helloween, Iron Maiden, Judas Priest, Deep Purple a Twisted Sister

Dle webu vás Zuzana opustila během jednoho z koncertů. Vážně? Co se tehdy stalo?

Těžko se o tom mluví - Zuzana začala mít problémy sama se sebou, její výkony šly rapidně dolů, začala si tak trochu dělat co chtěla a všechno co jsme jí naučili, šlo do kopru. V půlce tohoto koncertu z nějakýho malichernýho důvodu prostě nepřišla na podium a hráli jsme do konce akce bez ní. Co se nám snažila říct nevíme - v tu chvíli už jí nebylo moc rozumět...No a my toho už měli tak akorát dost!

Lucka Roubíčková se vám údajně přihlásila na jednom z koncertů. Můžeš na to zavzpomínat?

To bylo jak ze špatnýho filmu. Koncerty nasmlouvaný, Zuzana pryč, takže co teď. První koncert odzpíval Smělda za bicíma, další tejden už u nás Bubnoval Roman Zapadlo ze Sceletu a Smělda nastoupil svojí, pro všechny naštěstí krátkou, kariéru sólovýho zpěváka :-) Dle svýho vyjádření se v popředí cejtil jak nahatej, byl zvyklej schovávat se za činely. Ty pohyby mu jistě poradil slovutný pan Bouchal, my jsme mu pracovně říkali v tomto mezičase Olga Šípková. Jeho předposlední výkon na Hurican rockfestu v Holýšově naštěstí zhlédla Lucka Roubíčková a prej se jí nás zželelo a nabídla nám sebe jako víc než adekvátní náhradu za Směldu. Právě se vrátila z několikaletýho pobytu v Americe a asi se jí nás zželelo :-) Hned další tejden na Rockfestu v Dačicích už s náma zpívala.

Jak hodnotíš éru s touto zpěvačkou?

Spíš bych něco řekl o Lucce - Je to profík a perfekcionista, až moc velkej pro bandu vidláků ze Sudet :-) Často nás tepala za ústrojovou kázeň, tlachání na pódiu během intra atakdále. Přesto všechno ji máme dodneška moc rádi! :-) Nezkazila žádnou legraci, byli jsme zas jak jedna hlučná rodina. Ve studiu byla precizní a připravaná, spolupracovala s náma na hudbě i textech, po zkušenosti s její předchůdkyní to byl balzám na nervy. Vydali jsme Time To Rise (anglická verze výběru z předchozích alb) Natáčeli jsme ho v Liberci ve Spinu a dělali jsme ho hrozně dlouho. Desku už jsme natáčeli odděleně - Krleš jindy a Jirka Karpjuk jindy. Během natáčení už s náma hrál na kytaru Libor Daniš. Míchačku jsme poprvé dělali mimo studio, míchali jsme to s Tomášem Markem u mě doma. Všechny věci se znovu natáčely, některý se i mírně upravovaly, ale né moc - už předtím byly přece dokonalý :-) Během příprav na další album se cejtil Libor natolik unavenej z cestování, že ohlásil konec a návrat domů. Na jeho místo nastoupil Lucky kamarád z Ameriky Zdeněk Sali. Výbornej kytarista, bohužel s minimální zkušeností s hraním v kolektivu pitomců a rádoby vtipálků :-) Takto posíleni jsme se vrhli na natáčení Perunova Requiem. Kromě bicích a zpěvů jsme všechno natáčeli u mě doma a tím jsem se zbavil navždy veškerých červotočů v domě a myší - na tejden. Nakonec v zájmu zachování Saliho duševního zdraví jsme ho propustili ze svých služeb a vrátil se opět Libor. Ten ale po čase zjistil, že pořád hrajem jak o život a vrátil se zpět do Plzně

Poslední deska je Perunovo Requiem. Proč jste se posléze studiově odmlčeli?

Když pominu okřídlenou větu, že věk nezastavíš, je za naším odmlčením pocit marnosti. Vydáváš desky, cestuješ tisíce kilometrů, věnuješ tomu vlastní energii a vlastní peníze a po éře vypalování se dostaví éra stahování... Myslím, že jsme toho vydali dost a nepotřebujem si už něco dokazovat a ať se teď ukážou mladší nebo ti z konexema. V případě, že za tebou nikdo nestojí, ti jednou prostě dojde energie a chuť něco dělat. Myslím, že ten problém je hlavně ve mně. Prostě už jsem neměl chuť se dál honit za přeludem a ostatní jsem buď nakazil nebo nechtěli sami od sebe makat. Občas mám takový choutky něco natočit, ale už jsem asi v tomhle ohledu zlenivěl a tak zalezu do kouta a čekám, až mě to přejde. Nechci, aby to vypadalo, že tady brečím, ale ničeho nelituju a nic bych asi nedělal jinak, ale pro nás - kapelu z poslední český vesnice to bylo všechno strašně těžký a vysilující.

Ještě bych se vrátil do minulosti a zeptal se na Jirku Karpjuka. Bylo těžké nalézt kvalitního náhradníka?

Nikdo není nenahraditelnej, Jirka je jistě velmi dobrej kytarista, ale ostatní ho plně nahradili a náš nynější kytarista Honza Štok ho asi i překonal. Doufám, že si to Štoky nikdy nepřečte a nenamlátí si rypák o vrchní větve stoletý lípy :-)

V jakém rozpoložení je Krleš nyní?

Kapela je v pohodě, vycházíme spolu dobře - Saša Potměšilová a Honza Štok jsou u nás už hodně dlouho a snad nás nemaj plný zuby :-) Saša nepotřebovala nic učit, za ty roky předtím byla vyzpívaná. Hlavně vůči ní se cejtíme my dinosauři trochu jako sobci, že se nehrneme do nahrávání CD, ale její výkony jsou zdokumentovaný na připravovanym DVD k 25 letům kapely (teď už spíš k 28 letům), kde je pro budoucí generace zachycena na koncertu k výročí Krleš, kde kromě ní zpívaly i Simona a Lucka a hráli Jirka Karpjuk a Tomáš Corn. Byla tam super atmosféra, vše co bylo mezi námi špatnýho, bylo zapomenuto, aspoň pro tento den :-) Hráli jsme všichni najednou, opět jsme to nenazkoušeli, přesto to nebyl úplnej chaos, ale masakr každopádně! Zkoušky byly vždy naše slabá stránka, nikdy jsme moc nezkoušeli, bydlíme daleko od sebe a navíc už víc jak deset let nemáme zkušebnu... Teď hrajem podstatně míň než kdysi - objektivně je to hlavně moje vina, moc se nesnažím, asi jsem starej a unavenej :-) Nějaký nový věci jsme udělali, ale lidi stejně chtěj slyšet starý věci a minimálně 2x Kráv´n´roll za koncert. Je to možná prokletí mít jen jeden "hit", ale na druhou stranu - drtivá většina kapel nemá vůbec žádnej :-) Takže za nás - trvalá spokojenost! Neříkáme, už nechceme nic natočit, spíš asi nechceme sypat vlastní peníze do něčeho, co se v podstatě rozkrade.. Nejsme začínající kapela, která musí něco za každou cenu něco natočit, ale pokud se najde někdo, kdo by to chtěl zaplatit, ať se u nás přihlásí. :-)